Pro ty z vás, kteří se s tímto avatarem setkávají
poprvé (s modráskem J. Camerona to opravdu nemá nic společného), začnu krátkým
úvodem. Avatar: The Last Airbender v našich
končinách také překládaný jako Avatar:
Legenda o Aangovi je animovaný seriál o třech sezónách (celkem 61 dílů x 22
minut) stanice Nickelodeon. Rok vzniku? 2005. Úspěch? Oh yeah! O čemž ostatně
svědčí i sequel Legend of Korra jehož
čtvrtá sezóna je právě v plném proudu, jakož i pokus o převedení na
filmová plátna z roku 2010.
Pojďme se tedy na avatara Aanga podívat trochu zblízka. Děj se odehrává v pro našince exotickém
světě viditelně inspirovaném východní filozofií a asijskými vlivy, kde každý ze
čtyř národů dokázal ovládat jeden z elementů, a všichni byli spokojení a
svět zůstával v rovnováze.
Ale.
Jen do chvíle, než Národ ohně zaútočil s tím starým dobře
známým „pojďme ovládnout zbytek světa!“ heslem. Jediný, kdo může válku zastavit
je avatar, který dokáže ovládat všechny
čtyři elementy a reinkarnuje se mezi
čtyřmi národy znovu a znovu v nekonečném cyklu znovuzrození, aby udržoval
svět v rovnováze… Problém je, že avatar zmizel a nikdo ho od začátku války
před sto lety ani nezahlédl – a vládci větru byli všichni vyvražděni, takže
cyklus se zdánlivě přerušil.
Plusové body si seriál získává za originalitu prostředí a
roztodivné tvory a potvory, kteří Aangův svět obývají. Nad klišé uzurpátory a
zápletkou, kdy mladý hrdina jediný dokáže zachránit svět, přivřeme očka. Kde by
ostatně děj byl bez nějakých těch záporáků a pořádných klaďasů? Tím se
dostáváme k postavám a zpracování.
Tvůrci si dali záležet. Animace si půjčila jisté anime prvky –
ne tolik aby to pro průměrného člověka bylo nestravitelné, jak občas anime bývá
– a alespoň v originálním znění (nemohu soudit dabing) pro každou postavu
včetně těch vedlejší vybrali vynikající hlas, který vdechl další rozměr
obstojně napsaným replikám. Zpracování se nedá nic moc vytknout a postavy jsou
na celém seriálu to nejlepší. Budete si je pamatovat ještě dlouho poté, co rozloučíte
s posledním dílem se slzičkou v očku.
Jsou totiž vtipní. Jsou jako vy. Jako já. Padouch nebo hrdina,
na tom nezáleží. Budete se bavit s každým z nich a budete je milovat.
Budete milovat i ty, které nechcete… přinejmenším všechny trampoty, které si
přivodí a konce, které je potkají. Budete jim držet palce a budete žasnout nad
tím, jak daleko se nenápadně dostali a o kolik dospěli a vyzráli. Tomu se říká
propracovanost postav, přátelé.
Žádné komentáře:
Okomentovat